Stejně jako většina dnešních industrializovaných zemí se i Čína potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Naléhavá potřeba snížit počet pracovních sil a zvýšit produktivitu přiměla Peking k řešení: instalaci více průmyslových robotů do továren. To však nepomůže.
Aby se zlepšily výrobní linky, které dokáží produkovat produkty s vyšší hodnotou, zveřejnilo čínské ministerstvo průmyslu a informačních technologií minulý měsíc plán použití robotů Robot Plus. Ten má jasný cíl: do roku 2025 zdvojnásobit hustotu robotů v průmyslovém sektoru z 246 na 10 000 pracovníků v roce 2020. Plán navrhuje rozšířit používání strojů i do vodních elektráren, větrných elektráren a kritických energetických systémů.
Tento druh zaměření na technologie je způsob, jakým Peking dělá věci (vzpomeňte si na „Made in China 2025“). Podle společnosti Daiwa Capital Markets Hong Kong Ltd. se hustota robotů musí k dosažení druhého cíle zvyšovat pouze o 13 % ročně(1). Současně se pravděpodobně počet výrobních pracovníků v zemi v příštích třech letech zmenší, stejně jako v roce 2020. Růst produktivity se nadále zpomaloval, což zvyšovalo poptávku po průmyslovém zařízení. Celkově tento trend ukazuje na ideální rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po automatizaci.
Domácí společnosti jako Estun Automation a Shenzhen Inovance Technology staví rychlé a přesné stroje, které dokáží sestavovat auta, pohybovat se ve 3D a ohýbat je složitými způsoby – téměř jako lidská ruka. Jiné dokáží svařovat, otáčet šrouby a vytvářet laserové značení. Společnosti zabývající se zpracováním kovů a výrobou automobilových dílů je dohánějí, jejichž tržby v posledním čtvrtletí roku 2022 vzrostly o 72 %. Japonské společnosti Fanuc Corp. a Yaskawa Electric Corp. obsadily vedoucí pozici na trhu a uspokojily většinu poptávky.
Mezitím předchozí snaha vlády o automatizaci továren vedla k tomu, že Čína má největší počet robotů na světě a nejvyšší počet instalací robotů ročně. To pomáhá urychlit výrobní proces a zlepšit přesnost výroby.
Instalace většího počtu robotů ve výrobních halách však neznamená, že Čína dosáhne rychlého technologického pokroku a skokového nárůstu produktivity. Tyto stroje jsou sice navrženy tak, aby zaplnily mezery v pracovní síle, ale k tomu, aby mohly využívat výhod inteligentní výroby, vyžadují také vysoce kvalifikované lidi. Bez řádné kvalifikace nemohou zaměstnanci programovat a obsluhovat automatizační zařízení.
Vzhledem k rychlosti, s jakou Čína tuto technologii zavádí, je nepravděpodobné, že by 300 milionů migrujících pracovníků v zemi významně přispělo k hrubému domácímu produktu výroby. V roce 2021 mělo pouze 12,6 % z nich vysokoškolské vzdělání nebo vyšší.
To znepokojuje největší pracovní sílu na světě. Do konce tohoto desetiletí bude automatizováno až 40 procent operací vykonávaných stovkami milionů migrujících pracovníků. Vzhledem k tomu, že více než polovina z nich je ve věku 41 let a více, je rekvalifikace náročná. Přilákání mladších, kvalifikovanějších a vzdělanějších Číňanů bude zároveň nějakou dobu trvat – a nestane se to tempem rostoucí hustoty robotů ani v časovém rámci stanoveném ministerstvem. Zároveň stále méně lidí dává přednost výrobě a dává přednost službám. Tito občané jsou nyní méně mobilní a hledají práci blíže domovu.
Aby se zabránilo dalším výpadkům ve výuce, vládní plánovači vynaložili velké úsilí, aby povzbudili pracovníky k návratu do zaměstnání po nulovém zotavení z covidu. Byla oznámena řada dotací. Po lunárním novém roce byly mobilizovány tisíce autobusů, letadel a vlaků, aby přepravily lidi do výrobních center a na staveniště. V jižním městě Dongguan úředníci utratili téměř 3 miliony dolarů za nábor. I když by to mohlo pomoci infrastruktuře a službám, toto úsilí by mohlo být podkopáno, pokud by jen málo lidí bylo schopno obsluhovat složité roboty v čínských továrnách.
Politici obracejí svou pozornost k vzdělávání a zvyšování kvalifikace pracovní síly. Také povzbuzují firmy k investicím do odborného vzdělávání. Mohlo by to pomoci, ale Peking musí udělat více pro to, aby se pracovníci naučili robotům. Poslední věc, kterou chce, je hromada nečinných strojů.
Tento sloupek nemusí nutně odrážet názory redaktorů ani společnosti Bloomberg LP a jejích vlastníků.
Anjani Trivedi je sloupkařkou pro Bloomberg Opinion. Zabývá se sektory, jako je politika a společnosti v oblasti strojírenství, automobilového průmyslu, elektromobilů a baterií v asijsko-pacifickém regionu. Dříve pracovala jako sloupkařka a reportérka pro finance a trhy v deníku The Wall Street Journal. Předtím pracovala jako investiční bankéřka v New Yorku a Londýně.
Čas zveřejnění: 23. března 2023
